Už před Vánoci jsem si nadělila zvláštního Ježíška – knihu Život samá pohroma. Věděla jsem o ní už dávno, ale vždycky jsem se domnívala, že se týká hlavně života s nějakou vážnou nemocí, že to možná bude trudné čtení a že na to zatím nemám kapacitu. Ne snad, že by se můj život stal pohromou, ale prostě jsem k ní letos dozrála a pořídila si ji. A je skvělá. Je to taková bible mindfulness.
Pro ty, kdo s všímavostí a mindfulness teprve začínají, je to (řekla bych) přímo základní povinná literatura. Pro mě už v ní nebylo sice mnoho nového, ale bdělost v životě a všímavost k vlastním prožitkům si také potřebuji stále připomínat, a zde je to všechno a komplexně.
Autor zde představuje teoretické základy všímavosti, kterou již přes 30 let učí ve své Klinice snižování stresu. A nejen teoretické základy, neboť všímavost není to, že si o všímavosti čtete. Všímavost je především praxe.
Autor seznamuje čtenáře s technikami a průběhem osmitýdenní praxe, kterou pro své pacienty pořádají na Klinice snižování stresu, a to takovou formou, že je možné podle tohoto návodu cvičit i v každé domácnosti, několik tisíc mil daleko od kliniky. Přidává k tomu také mnohé příběhy svých klientů, kterým všímavost změnila život.
Je to úžasná, laskavá a inspirující kniha, ke které se budu dál a dál vracet a která mi už jen při jejím čtení pomohla vypořádat se s mnoha nepříjemnostmi. A věřím, že mi bude pomáhat dál.
Kdo rádi čtete seberozvojovou literaturu tohoto typu, určitě vám tuto publikace vřele doporučuji.
A přidávám malou ukázku na ochutnání:
“Když měníme vztah ke svým myšlenkám tím, že věnujeme pozornost procesu myšlení, zjistíme také, že bychom možná měli změnit způsob, jakým o svých myšlenkách a pocitech uvažujeme a mluvíme. Místo abyste říkali “bojím se” nebo “cítím úzkost”, čímž se z “vás” stane úzkost a strach, by bylo mnohem přesnější říct “hlavou mi běží mnoho myšlenek naplněných strachem”. Díky tomu své myšlenky tolik neztotožníte se sebou samým – protože “vy” jste mnohem větší než jakákoli myšlenka či emoce, kterou zrovna máte.”